Gábinka se narodila jako naše třetí dítě, měli jsme už dva kluky ve věku 3 a 7 let. Jako miminko byla pohodová a málo plačtivá. Začala si brzo pobrukovat, chytat hračky, usmívala se na své blízké, zkrátka vyvíjela se jako ostatní děti v jejím věku. Když měla 8 měsíců, začalo nám být podezřelé, že je málo pohyblivá na rozdíl od svých vrstevníků. Ale na kontrolách u pediatra nám vždy bylo řečeno, že je jen trochu línější než ostatní děti. Tak nás to uklidnilo, ale jen na krátko. Gábinka se i ve svých 11 měsících dokázala pouze přetočit na bok a neuměla si ani sama sednout. To už začalo být dětské doktorce podezřelé, a tak nás poslala k místní neuroložce. Hned nám řekla, že je hypotonická, a začali jsme s rehabilitací. V 16 měsících jsme byli na různých vyšetřeních v Brně, kde jsme se o jejím zdravotním stavu moc nedozvěděli. V 17 měsících začala lézt po čtyřech a to byl pro nás úspěch. Pak následovaly další hospitace v Brně, ale pořád jsme neměli žádnou diagnózu. Po druhém roce si začala Gábinka mnout ruce a to neustále. Přestala brát hračky do rukou, nezajímala se o okolí, měla svůj vlastní svět. Byla hodně náladová a plačtivá bez příčiny, nereagovala na zavolání a nevyhledávala společnost. Bylo to nejhorší období pro ni i pro nás. Ve 3,5 letech začala Gábinka navštěvovat speciální mateřskou školu, do které chodí velmi ráda, denně na 4 hodiny dopoledne.

Ve 4 letech následovala další hospitalizace, ale tentokrát v Thomayerově nemocnici v Krči, kde nám po odborném vyšetření potvrdili Rettův syndrom. Gábinka sice nemluví, ale už dobře poznám, co by zrovna chtěla. Dorozumívá se různými gesty v obličeji. Dnes je Gábince 5 let a je to naše usměvavé sluníčko. Je s ní opravdu hodně práce během dne, musí být přebalována, krmena, oblékána, ale je prostě naše! Leze pořád jen po kolenou, ale na procházkách s kočárkem se klidně projde pěšky, když ji držíme za ruce. Je teď vnímavější, reaguje na zavolání a vyhledává společnost svých brášků (12 a 8 let). Má hodně ráda písničky a ráda se mazlí, a tak si ji posadím na klín, zpívám jí a ona je nejspokojenější na světě. Je při tom tak roztomilá, že si někdy říkám: „proč zrovna ona"!